PINK OCTOBER: Poznejte své genetické predispozice! DNA Complex test nyní za unikátní cenu 6 600 Kč!

Využijte slevy na naše produkty DNA Entry test, DNA Complex test a Dvojbalení DNA Complex testů jen do 28. 4.

Dny
Hodiny
Minuty

Poslední dny valentýnské akce! Použijte slevový kód “extra15“ a získejte dodatečnou slevu 15 % na celý košík. Jen do 14. února!

Skryté pouto, které spojuje matku a dítě nečekaným způsobem

O tom, že ženy předávají svému dítěti přibližně 50 % jeho DNA, jste už jistě slyšeli. Méně známé, ale ne až tak překvapivé je, že buňky z těla matky se v malé míře dostávají během jeho vývoje do těla dítěte. O čem jste však ještě asi neslyšeli je, že fetální buňky (buňky plodu) svého dítěte si v sobě matky nesou až téměř 30 let po porodu. 

Jak je to možné?

Tento jev se nazývá mikrochimérismus a může být odpovědí na otázku, proč až 80 % lidí trpících autoimunitním onemocněním jsou ženy, ale i naopak, proč mají ženy, které rodily, nižší šanci rozvoje rakoviny prsu nebo vaječníků. Mikrochimérismus je předmětem intenzivního vědeckého zkoumání a může výrazně zlepšit pochopení zdraví žen.

Buňky jednoho organismu se stanou součástí druhého

Mikrochimérismus zjednodušeně představuje proces, při němž se buňky jednoho organismu stávají součástí druhého organismu. Může se vyskytovat po transplantaci kostní dřeně, krevních transfuzích nebo u dvojčat. Ale nejčastější přirozenou formou je právě fetální mikrochimérismus. 

Buňky vyvíjejícího se plodu se už v raných stádiích těhotenství dostávají přes placentu do krevního oběhu matky. To nám umožňuje dělat neinvazivní prenatální testy z krve matky, při nichž je možné zjistit různé změny v DNA plodu. Takovéto fetální buňky však nezůstávají jen v krvi matky, ale některé se ukládají do různých orgánů a tkání matky, kde zůstávají uložené i několik desítek let po porodu. Jedním z těchto orgánů je i srdce matky.

Jaký to však má význam? 

Přesnou odpověď na tuto otázku zatím neznáme. Jednou ze zkoumaných možností je, že fetální buňky mění procesy v těle matky s cílem přesunout živiny směrem k plodu. Výzkumy také ukazují, že fetální buňky mohou pomáhat ženskému tělu s hojením.Poškozená tkáň matky (například z porodu nebo po císařském řezu) vysílá signály, které na toto místo přilákají mikrochimérické fetální buňky. Ty dovedou produkovat kolagen a jiné faktory, které urychlují hojení. Podobně protektivní vliv těchto buněk naznačují i studie, které sledovaly nižší výskyt rakoviny prsu či vaječníků u žen, které měly děti. Vyšší množství takovýchto buněk bylo pozorováno také v nádorové tkáni u žen, které měly rakovinu plic i desítky let po porodu, což by mohlo vysvětlit jejich lepší prognózu ve srovnání se ženami, které děti neměly.

Na druhou stranu právě přítomnost buněk plodu v těle matky i dlouho po porodu může být spojená s častějším vznikem autoimunitních onemocnění u žen. Například sklerodermie se primárně vyskytuje u žen v poporodním věku. Příznaky tohoto onemocnění výrazně připomínají nežádoucí reakci hostitele na darovaný orgán (GVHD). U žen s tímto onemocněním byly nalezeny fetální buňky s chromozomem Y i desítky let po porodu. Jelikož se chromozom Y v ženských buňkách nenachází, tyto buňky pochází právě z plodu mužského pohlaví. 

Pouto mezi dítětem a matkou je velmi silné 

I když má výzkum mikrochimérismu před sebou ještě dlouhou cestu, už teď je jasné, že mateřství mění život žen i na té nejmenší – buněčné úrovni. Jestli chcete svou maminku potěšit a překvapit na Den matek, darujte jí například DNA Health test, díky kterému bude moct zlepšit svůj životní styl a celkové zdraví. 

Zdroje:

  1. Shrivastava, S.; Naik, R.; Suryawanshi, H. a Gupta, N. (2019). Microchimerism: A new concept. Journal of oral and maxillofacial pathology: JOMFP, 23(2), 311.
  2. O’Donoghue, K. (2008). Fetal microchimerism and maternal health during and after pregnancy. Obstetric medicine, 1(2), 56–64.
  3. https://www.smithsonianmag.com/science-nature/babys-cells-can-manipulate-moms-body-decades-180956493/

Mgr. Paulína Horonyová, PhD.

Genetička

Paulína je absolventkou oboru genetika na Prírodovedecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Doktorandské studium absolvovala na Slovenské akademii věd, kde získala titul PhD. v oboru biochemie. Ve společnosti DNA ERA působí na pozici genetičky. Zabývá se přípravou podkladů pro analýzy DNA, následným vytváření doporučení v souladu s nejaktuálnějšími poznatky vědy a dalšími vědeckými projekty.

Podobné články

Nastavení souborů cookies

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé jsou nezbytné pro správné fungování webu, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Díky nim vám zobrazujeme nabídky šité na míru a nabízíme produkty, které by vás mohly zajímat. Potřebujeme k tomu váš souhlas s používáním všech cookies. Více informací se dočtete zde.

Přizpůsobte předvolby souborů cookie

DNA testy

Konzultace