Každý rok 25. dubna si připomínáme Světový den malárie. Jeho cílem je upozornit na jednu z nejzávažnějších infekčních nemocí na světě. Malárií každoročně onemocní miliony lidí, zejména v tropických a subtropických oblastech. Kromě prevence, léčby a hubení komárů se však vědci stále více zaměřují také na roli genetiky v přirozené ochraně člověka před touto nemocí.
Někteří lidé totiž mohou mít ve své DNA varianty, které ovlivňují, jak snadno se parazit dokáže dostat do jejich červených krvinek. Jedním z nejzajímavějších příkladů je Duffy antigen, specifická molekula na povrchu červených krvinek, která může hrát klíčovou roli při infekci malárií způsobené jedním konkrétním druhem parazita. Jak může právě tento genetický detail ovlivnit riziko infekce?
Co je to malárie a jak vzniká?
Malárie je infekční onemocnění způsobené mikroskopickými parazity rodu Plasmodium. Na člověka se přenáší po bodnutí infikovanou samičkou komára rodu Anopheles. Když komár nasaje krev infikovaného člověka a následně bodne dalšího hostitele, může spolu se slinami přenést parazita do jeho krevního oběhu.

Po vstupu do těla však parazit nezačne okamžitě vyvolávat příznaky. Nejprve se dostane do jater, kde se v buňkách několik dní až týdnů množí, aniž by na sebe upozorňoval. Teprve po této tiché fázi se paraziti uvolní do krevního oběhu a začnou napadat červené krvinky (erytrocyty). Právě tato fáze je zodpovědná za typické projevy malárie, jako jsou opakující se horečky, zimnice, anémie nebo výrazná únava.
Vědci dnes znají pět druhů parazitů rodu Plasmodium, přičemž nejzávažnější formy onemocnění způsobuje Plasmodium falciparum, který je rozšířen zejména v subsaharské Africe. Druh Plasmodium vivax, na který se zaměřuje i genetický mechanismus sledovaný v naší analýze, je naopak nejrozšířenějším původcem malárie mimo Afriku.
Kdy genetika ovlivňuje infekci malárií?
Vědci dnes stále častěji zjišťují, že u tohoto onemocnění nehraje roli pouze prostředí, ale také genetika člověka. Některé genetické varianty totiž mohou ovlivnit, zda se parazit dokáže dostat do našich červených krvinek.
Jedním z takových příkladů je tzv. Duffy antigen, molekula na povrchu červených krvinek, kterou parazit Plasmodium vivax využívá k vstupu do buňky. V naší DNA analýze sledujeme genetickou variantu v genu ACKR1, která může ovlivnit tvorbu tohoto antigenu.
Pokud se Duffyho antigen na červených krvinkách nevytváří, může mít parazit Plasmodium vivax výrazně ztížený vstup do buněk. To může poskytovat přirozenou ochranu před tímto typem malárie.
Je však důležité zdůraznit, že se jedná o specifický mechanismus týkající se pouze jednoho druhu parazita, nikoli o ochranu před všemi formami malárie.
Proč je dobré znát tuto predispozici?
Malárie je výsledkem složitého biologického cyklu mezi komárem, parazitem a lidským organismem. V jedné z jejích nejdůležitějších fází, při napadení červených krvinek, může hrát roli i genetická výbava člověka. Znalost této predispozice nám přináší zajímavý pohled na to, jak se lidský organismus v průběhu evoluce přizpůsoboval infekčním chorobám. Zároveň ukazuje, že i malé rozdíly v naší DNA mohou ovlivnit vztah mezi člověkem a mikroorganismy, které nás doprovázejí již tisíce let.
Nový výsledek ve vaší DNA analýze
Přihlaste se ke svým výsledkům. Genetická predispozice k odolnosti proti malárii způsobené parazitem Plasmodium vivax je od nynějška zdarma dostupná pro všechny naše zákazníky. Zároveň ji bude mít ve své analýze každý budoucí zákazník, který vstoupí do světa DNA s DNA Complex testem. Poznejte své predispozice i vy.
Zdroje
- Höher, G., Fiegenbaum, M., & Almeida, S. (2017). Molecular basis of the Duffy blood group system. Blood Transfusion, 16(1), 93.
- Carvalho, G. B. D., & Carvalho, G. B. D. (2011). Duffy Blood Group System and the malaria adaptation process in humans. Revista brasileira de hematologia e hemoterapia, 33, 55-64.
- Howes, R. E., Patil, A. P., Piel, F. B., Nyangiri, O. A., Kabaria, C. W., Gething, P. W., … & Hay, S. I. (2011). The global distribution of the Duffy blood group. Nature communications, 2(1), 266.
- Kaur, H., Sehgal, R., & Rani, S. (2019). Duffy antigen receptor for chemokines (DARC) and susceptibility to Plasmodium vivax malaria. Parasitology international, 71, 73-75.
- https://www.vivaxmalaria.org/p-vivax-malaria-an-introduction/lifecycle-of-plasmodium-vivax-malaria
- https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malaria
- https://www.vivaxmalaria.org/p-vivax-malaria-an-introduction/p-vivax-malaria-symptoms-severity