• Nabídka testů DNA
  • O nás
  • Co děláme
  • Blog
  • Kontakt

Co je to ischemická choroba srdce a jak předejít infarktu

Civilizační onemocnění jako jsou  hypertenze, obezita, cukrovka a infarkt myokardu se vyskytují v naší populaci velmi často. Jejich rozvoj je možné ovlivnit včasným zásahem a personalizovanou prevencí. Nezapomínejte na své zdraví.

Co jsou kardiovaskulární onemocnění?

Kardiovaskulární onemocnění můžeme charakterizovat jako skupinu onemocnění srdce a cév, které jsou každý rok zodpovědné za více než 17 milionů úmrtí po celém světě. Podle světové zdravotnické organizace se až třetina z těchto případů vyskytne ještě před 70. rokem života. Do této skupiny řadíme široké spektrum onemocnění, jako například:

  • mozková mrtvice, 
  • aneurysma břišní aorty,
  • ischemická choroba srdce, 
  • a mnoho dalších.

V našich testech analyzujeme genetické predispozice i na některá kardiovaskulární onemocnění. Jedním z nich je ischemická choroba srdce. Toto onemocnění vzniká zejména v důsledku vysoce rozvinuté aterosklerózy, tedy nahromadění plaku v srdečních cévách. Tento plak je nejčastěji tvořen cholesterolem, avšak může obsahovat i tukové částice, různé odpadní látky, vápník, a rovněž  i látky, které tvoří sraženiny fibrinu. Výsledkem nahromadění plaku je zúžení až ucpání cévy, což je příčinou omezení nebo úplného zastavení průtoku krve do srdečního svalu, čímž dochází k ischemii (nedostatečnému prokrvení) srdce. Nedostatečný přísun krve do srdce může vést až k odumření srdeční tkáně, která není dostatečně vyživována.

Jaké jsou typické příznaky ischemie?

Typické příznaky ischemie zahrnují nepříjemný pocit na hrudi, bolest na hrudi (nazývaná i angína), nevolnost, únavu, či slabost. Ischemie srdečního svalu může vést až k srdečnímu infarktu. 

Kdo má vysoké riziko rozvoje onemocnění?

V současnosti už známe několik rizikových faktorů, které zvyšují riziko rozvoje ischemické choroby srdce nebo i jiných kardiovaskulárních onemocnění. Nejvyšší riziko mají osoby, které: 

  • Pravidelně kouří, 
  • mají diagnostikovanou cukrovku, 
  • mají v rodinné anamnéze srdeční choroby, 
  • jsou fyzicky neaktivní, 
  • a taktéž osoby, které se nezdravě stravují. 

Ischemická choroba srdce se vyskytuje častěji u mužů v porovnání s ženskou populací. Na 100 000 obyvatel se vyskytuje u 1522 žen a až u 1786 mužů.

Proč je dobré vědět o svém genetickém riziku?

V naší populaci jsou choroby srdce nejčastější příčinou úmrtí. I z tohoto důvodu je velkým benefitem předem vědět o svém riziku, které si při většině kardiovaskulárních onemocnění můžeme sami snížit dodržováním zdravého životního stylu. Důležité je udržovat si přiměřenou hmotnost, a to zejména po čtyřicátém roku života. Další kroky prevence zahrnují maximální omezení kouření, redukci příjmu nezdravých jídel – hlavně potravin s vysokým obsahem cholesterolu či omezení příjmu alkoholu.

Poznejte své genetické predispozice i vy. Začněte podnikat kroky vedoucí k zdravějšímu životu. Pokud vás zajímá, jak vypadají výsledky naší analýzy DNA, nahlédněte do našeho DEMO účtu.

DNA test - jak vypadají výsledky

Zdroje:

  1. Shahjehan, R.D., Bhutta, B.S. (2021). Coronary artery disease. In StatPearls [Internet]. StatPearls Publishing.
  2. Khan, M. A., Hashim, M. J., Mustafa, H., Baniyas, M. Y., Al Suwaidi, S. K. B. M., AlKatheeri, R., … & Lootah, S. N. A. H. (2020). Global epidemiology of ischemic heart disease: results from the global burden of disease study. Cureus, 12(7).
  3. Jensen, R. V., Hjortbak, M. V., & Bøtker, H. E. (2020, May). Ischemic heart disease: an update. In Seminars in Nuclear Medicine (Vol. 50, No. 3, pp. 195-207). WB Saunders
  4. https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/16898-coronary-artery-disease
  5. https://www.who.int/health-topics/cardiovascular-diseases#tab=tab_1

Zdroje fotografií:

  1. https://www.freepik.com/free-vector/ateriosclerosis_23801180.htm#page=2&query=heart%20attack&position=49&from_view=search
  2. https://unsplash.com/photos/Us3AQvyOP-o
Igor Šťastný

RNDr. Igor Šťastný, PhD.

Igor je absolventem oborů biologie a virologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Doktorát, ve kterém se věnoval molekulární biologii, získal na Jesseniově lékařské fakultě v Martině. RNDr. obhájil na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Ve společnosti DNA ERA působí od roku 2020 na pozici genetika.

Podobné články

Nabídka testů DNA
Rozšíření a konzultace