Které vitamíny a minerály ovlivňují naše geny?

Doporučení a rady týkající se stravování neplatí pro všechny stejně

Vyvážená strava a fyzická aktivita hrají v péči o zdraví nepopiratelnou roli. Ne každé doporučení však musí vyhovovat všem na 100 %. Výživové a fyzické potřeby jednotlivců se mohou lišit v závislosti na věku, pohlaví a zdravotním stavu, ale také na konkrétních genech, které máme v naší DNA. Analýza genetické predispozice vám může pomoci odpovědět na důležité otázky týkající se hladiny minerálů a vitamínů ve vašem těle. Výsledky analýzy DNA ukážou, které výživové a zdravotní parametry se mohou od normy odchyluje a které z nich by měly být potvrzeny testy nebo podrobeny zvýšené prevenci.

Jak naše geny ovlivňují živiny v těle? Přečtěte si konkrétní příklady.

Železo

Železo je jedním z minerálů nezbytných pro fungování našeho těla. Je součástí mnoha bílkovin, včetně hemoglobinu, který je zodpovědný za transport kyslíku z plic do všech buněk v těle, a myoglobinu, který umožňuje svalům přijímat kyslík z krve. Anémie nebo nedostatek železa je jedním z nejčastějších nutričních nedostatků na světě.

Ačkoli je železo nezbytnou součástí stravy, jeho nadměrný příjem může být škodlivý pro zdraví. Určité genetické polymorfismy způsobují zvýšenou absorpci železa, což vede k jeho nadměrnému nahromadění i přes konzumování normálního množství ve stravě.

Hemochromatóza, onemocnění charakterizované nadměrným vstřebáváním železa v tenkém střevě, je jednou z nejčastějších genetických chorob. Toto onemocnění se vyvíjí postupně, a proto se obvykle projevuje až po 40. roce věku. Může vést k poškození orgánů, cirhóze jater, hepatocelulárnímu karcinomu a cukrovce.

Včasná diagnóza má významný vliv na průběh hemochromatózy. Vzhledem k nespecifickým příznakům je toto onemocnění často diagnostikováno příliš pozdě. Analýza DNA vám může pomoci odhalit tento potenciální zdravotní problém nebo poskytnout odpovědi na to, zda jsou vaši potomci ohroženi. Včasná léčba je velmi účinná a může zcela zastavit poškození orgánů, což vám umožní vést normální život.

Téměř 30 % naší populace je nositelem tohoto onemocnění, což znamená, že jím netrpí, ale může ho přenést na své děti.

Vitamín D

Přibližně jedna miliarda lidí na celém světě trpí nedostatkem vitamínu D. Tento problém postihuje až 40 % Evropanů. Jednou z nejdůležitějších funkcí tohoto vitamínu je podpora vstřebávání vápníku ze střeva do krevního oběhu. Vitamin D je také důležitý pro udržení konstantní rovnováhy vápníku a fosforu v krvi, což ho činí nepostradatelným pro mineralizaci kostí a zubů. Přispívá také k správnému fungování imunitního systému a může snížit riziko deprese. Dospělí by měli denně konzumovat alespoň 1000–2000 IU vitamínu D.

Znalost vaší genetické predispozice k nízké hladině vitamínu D v krvi vás může motivovat k pečlivému sledování jeho hladiny během lékařských prohlídek. Zároveň může být obtížné udržovat adekvátní hladinu prostřednictvím stravy a vystavení slunečnímu záření. V případě vitamínu D může být doplnění stravy nejvhodnějším způsobem, jak zajistit adekvátní hladinu, zejména v zimních měsících, kdy slunce nesvítí.

Omega-3 mastné kyseliny

Mnoho lidí má predispozici ke zvýšené potřebě omega-3 mastných kyselin, které hrají klíčovou roli ve fungování mozku, imunitního systému a oběhového systému.

Lidský imunitní systém chrání naše tělo nejen před vnějšími patogeny, jako jsou bakterie a viry, ale také před vnitřním poškozením a dysfunkcí tkání. Jednou z prvních ochranných bariér je zánět, který je součástí vrozené imunity. Klíčovou roli v regulaci zánětlivé reakce hraje cytokin TNF (faktor nádorové nekrózy). Je známo, že polymorfismy v genu kódujícím tento cytokin ovlivňují jeho hladinu. Zvýšené koncentrace cytokinů mohou vést k nadměrným zánětlivým reakcím, únavě, zvýšenému riziku cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění a pomalejšímu zotavení po cvičení. Omega-3 mastné kyseliny pomáhají snižovat takové záněty v těle.

Doporučený denní příjem omega-3 mastných kyselin je 1,6 g pro muže a 1,1 g pro ženy. Pokud máte predispozice k zvýšeným hladinám prozánětlivého cytokinu TNF, doporučuje se zvýšit dávku na 3 g denně, a pokud máte predispozice k mírně zvýšeným hladinám, na 2 g.

Hořčík

Hořčík je mikroelement, který se nachází všude, ať už na zemi, v oceánech, rostlinách, ale také v lidském těle. Asi 60 % hořčíku v našem těle se nachází v kostech a zbytek ve svalech, měkkých tkáních a tekutinách včetně krve. Koncentrace hořčíku v krvi je spojena s polymorfismy v mnoha genech. Hořčík hraje roli v biochemických reakcích, kde působí jako kofaktor nebo „pomocná molekula“. Podílí se na více než 600 reakcích v těle. Prakticky každá buňka v našem těle potřebuje ke svému fungování hořčík. Hladinu hořčíku v krvi regulují zejména ledviny. Podle vědeckých zdrojů přibližně 50 % lidí v USA a Evropě přijímá méně než je doporučené množství hořčíku denně. Jeho nedostatek může vést k mnoha zdravotním problémům, jako jsou poruchy srdečního rytmu, svalové křeče (hlavně po intenzivním tréninku), nespavost či zvýšená podrážděnost. Doporučená denní dávka hořčíku je 400–420 mg pro muže a 310–320 mg pro ženy.

Zdroje: 

1. Manousaki, D., Mitchell, R., Dudding, T., Haworth, S., Harroud, A., Forgetta, V., … & Richards, J. B. (2020). Genome-wide association study for vitamin D levels reveals 69 independent loci. The American Journal of Human Genetics, 106(3), 327-337.
2. Revez, J. A., Lin, T., Qiao, Z., Xue, A., Holtz, Y., Zhu, Z., … & McGrath, J. J. (2020). Genome-wide association study identifies 143 loci associated with 25 hydroxyvitamin D concentration. Nature communications, 11(1), 1-12.
3. Cheng, Y. C., Huang, Y. C., & Huang, W. L. (2020). The effect of vitamin D supplement on negative emotions: A systematic review and meta‐analysis. Depression and anxiety, 37(6), 549-564.
4. https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-HealthProfessional/
5. Benyamin, B., McRae, A. F., Zhu, G., Gordon, S., Henders, A. K., Palotie, A., … & Visscher, P. M. (2009). Variants in TF and HFE explain 40% of genetic variation in serum-transferrin levels. The American Journal of Human Genetics, 84(1), 60-65.
6. Pei, S. N., Ma, M. C., You, H. L., Fu, H. C., Kuo, C. Y., Rau, K. M., … & Lee, C. T. (2014). TMPRSS6 rs855791 polymorphism influences the susceptibility to iron deficiency anemia in women at reproductive age. International journal of medical sciences, 11(6), 614.
7. Coates, T. D., & Cazzola, M. (2019). Introduction to a review series on iron metabolism and its disorders.
8. Simopoulos, A. P. (2002). Omega-3 fatty acids in inflammation and autoimmune diseases. Journal of the American College of nutrition, 21(6), 495-505.
9. De Luis, D. A., Aller, R., Izaola, O., & Romero, E. (2016). Association of the TNF-alpha-308 G/A polymorphisms with metabolic responses secondary to a high protein/low carbohydrate versus a standard hypocaloric diet. Nutrición Hospitalaria, 33(3), 602-608.
10. Meyer, T. E., Verwoert, G. C., Hwang, S. J., Glazer, N. L., Smith, A. V., Van Rooij, F. J., … & Harris, T. B. (2010). Genome-wide association studies of serum magnesium, potassium, and sodium concentrations identify six Loci influencing serum magnesium levels. PLoS genetics, 6(8).

Zdroje fotografií: 

1. Photo by Andrea Piacquadio from Pexels
2. Photo by Daria Shevtsova from Pexels