Jak naše tělo bojuje s chladem?Biologie zimy v praxi.

Ve chvíli, kdy poprvé zafouká ostrý zimní vítr a poletují sněhové vločky, naše tělo okamžitě zpozorní. Chlad je pro organismus jasným signálem: je potřeba se zahřát. A ačkoliv se navenek může zdát, že jen vezmeme šálu a čepici či si zapneme kabát, uvnitř se spouští fascinující orchestrální výkon – proces tvorby tepla, tedy termogeneze.

Třes vs. tichá termogeneze: dva způsoby, jak si tělo vyrábí teplo

Termogeneze je schopnost našeho těla vytvářet teplo. Je to přirozený ochranný mechanismus, který nám pomáhá přežít v chladném prostředí. Tělo si totiž neustále hlídá svou teplotu a když ji začne ztrácet, automaticky zapne procesy, které mu pomohou znovu se zahřát.

Existují dva základní typy termogeneze:

• svalová (třes) – rychlá, okamžitá reakce těla na chlad,
• nesvalová (bez třesu) – energeticky vysoce efektivní způsob tvorby tepla, probíhá zejména v hnědé tukové tkáni.

Co má společného termogeneze, hnědá tuková tkáň a noradrenalin?

Zima umí být pořádně neúprosná, ale naše tělo má připravené své vlastní triky, jak se s ní poprat. Jedním z těch nejzajímavějších je termogeneze bez třesu, tedy způsob tvorby tepla, který funguje bez toho, aby si ho všimneme.

Když se ochladí, všechno začíná tím, že chlad aktivuje sympatický nervový systém – tu část naší nervové soustavy, která dává tělu signál „zbystri pozornost, přichází změna“. Tento systém následně uvolní noradrenalin, látku, kterou si můžeme představit jako malého poslíčka se zprávou: „Začni se zahřívat!“. Jeho úkolem je aktivovat proces zahřívání, aby se tělo dokázalo udržet v bezpečném teplotním rozmezí.
Noradrenalin se naváže na receptory ADRB2 a ADRB3, které se nacházejí na povrchu hnědé tukové tkáně. Hnědý tuk je v tomto procesu hlavní hvězdou. Na rozdíl od bílého tuku neslouží jako zásobárna energie. Je to naše přirozené vnitřní vytápění. Obsahuje mnoho mitochondrií, malých buněčných elektráren, které umějí spalovat mastné kyseliny neuvěřitelně efektivně.

Varianty v genu ADRB2 a jejich vliv na vnímání chladu

Aby hnědý tuk dokázal reagovat na noradrenalin, potřebuje na svém povrchu funkční receptory. Ty vznikají právě díky genům ADRB2 a ADRB3. U genu ADRB2 se v populaci vyskytují přirozené genetické varianty, které mohou ovlivnit, jak citlivě receptor reaguje na signál noradrenalinu.

To znamená, že někteří lidé mohou mít ve své DNA variantu, která umožňuje, aby receptory reagovaly rychleji. Díky tomu se hnědý tuk může aktivovat ochotněji a tělo se dokáže zahřát o něco rychleji. Jiní lidé mohou mít naopak variantu, která reaguje o něco mírněji a v takovém případě může být termogeneze slabší. Je však třeba dodat, že na celkovou reakci těla na chlad mají vliv také faktory prostředí, jako je věk, otužování či množství tělesného tuku – takže genetika je jen jedna část celkového obrazu.

Proč je dobré znát tuto predispozici?

Znát svou genetickou predispozici k produkci tepla v reakci na chlad může být užitečné zejména proto, že může pomoci pochopit, jak vaše tělo reaguje v chladném prostředí a jak efektivně dokáže vytvářet teplo. Termogeneze bez třesu je tichá, úsporná a pro tělo mimořádně šikovná strategie, jak si udržet teplotu v chladném prostředí. Někteří lidé ji mají přirozeně aktivnější, jiní o něco slabší – a tady právě vstupuje do hry genetika.

Nový výsledek analýzy

Přihlaste se do svých výsledků. Genetická predispozice pro produkci tepla v reakci na chlad je ode dneška zdarma dostupná pro všechny naše zákazníky. Zároveň ji bude mít ve své analýze každý budoucí zákazník, který vstoupí do světa DNA s DNA Complex testem. Poznejte své predispozice i vy.

Ať je pro vás letošní zima plná tepla – toho, které si vytvoří vaše tělo, i toho, které přichází z blízkosti rodiny, přátel a radostných okamžiků. Přejeme vám klidné Vánoce a krásné svátky.

Zdroje

• Yau, W. W., & Yen, P. M. (2020). Thermogenesis in adipose tissue activated by thyroid hormone. International journal of molecular sciences, 21(8), 3020.
• Cannon, B., & Nedergaard, J. A. N. (2004). Brown adipose tissue: function and physiological significance. Physiological reviews.
• Kiani, A. K., Medori, M. C., Dhuli, K., Donato, K., Caruso, P., Fioretti, F., … & Bertelli, M. (2022). Clinical assessment for diet prescription. Journal of preventive medicine and hygiene, 63(2 Suppl 3), E102.
• Chouchani, E. T., Kazak, L., & Spiegelman, B. M. (2019). New advances in adaptive thermogenesis: UCP1 and beyond. Cell metabolism, 29(1), 27-37.
• Betz, M. J., & Enerbäck, S. (2015). Human brown adipose tissue: what we have learned so far. Diabetes, 64(7), 2352-2360.